Ateliér/Galerie Pojedy
Když jsem hledal na internetu nemovitosti, které by mohly být mým dalším životním působištěm po desetiletém pobytu v Praze, narazil jsem také na nabídku prodeje bývalého hospodského stavení v Pojedech u Nymburka.
Byl květen roku 2009.
Cestou z Prahy na Moravu na rodinnou návštěvu mne napadlo na dálnici odbočit a podívat se na ono místo, které jsem našel na internetu den předtím v nabídce prodeje jedné realitní kanceláře. Sluneční sobota zpomalila můj pražský hektický rytmus. Na krásnou náves v Pojedech jsem úspěšně trefil. Poodešel jsem od vskutku rozměrné nemovitosti, abych si ji prohlédl vcelku. Bylo na ní znát stáří, duch historie domu a také eventuální budoucí investice. Návštěva nebyla vůbec domluvená a tak bylo milým překvapením, když po chvíli přijela majitelka a nabídla mi prohlídku. Náhodou jsem měl s sebou v autě kameru. Procházku domem a dvorkem jsem si tedy natočil. Přestože byl prostor zaplněn výrobními prostředky dílny na prošívané deky, šicími stroji, přístroji na čištění peří firmy rodiny Kratochvílů, byl jsem ihned okouzlen. Rozlehlou místností, vysokým stropem.
Viděl jsem to: "po stěnách obrazy, na stropě freska".
V ten večer po zahradním posezení jsem video ukázal rozpačitým zrakům rodičů. Před spaním jsem si zašel na cigaretku a pod hvězdnou oblohou jsem si řekl, že pro ono místo udělám vše, že je to můj osud.
Další vytipované nemovitosti jsem již nikdy nenavštívil. Již v týdnu byla v Pojedech schůzka s realitní makléřkou, na kterou jsem přijel s neslušným zpožděním (inu "pražská spojka"). Před naštvanými a rozladěnými dalšími zájemci jsem složil zálohu. Bylo rozhodnuto. Makléřka a prodávající se zvědavě ptali, co budu s domem dělat a tady v Pojedech. Říkal jsem, že tady udělám galerii, že tu budu mít ateliér...
Za měsíc jsem nemovitost převzal a začala další část mého života. "Soso-mise" na polabském venkově, v Žitovlicích-Pojedech...
V bývalé hospodě a výrobně prošívaných dek
na kraji pojedské návsi několikrát do roka probíhají
různé kulturně-společenské akce
Od roku 2010 zde mohli občané místní a ze sousedních obcí, ale také vzdálení návštěvníci i náhodní turisté, vidět a zažít hudbu, divadlo, výtvarno a společné sváteční chvíle.
Vzácní hosté, skvělí umělci a vůbec všichni, kteří věnovali svůj čas organizacím akcí a průběžné rekonstrukci místa, pomohli Galerii Pojedy do tohoto krásného venkovského prostředí zasít kulturní sémě, aby život daleko od městských aglomeračních ruchů nesl i rozměr zážitkového, poznávacího a tvůrčího obohacení.
Více na www.galeriepojedy.cz
Videozáznamy z událostí v Galerii Pojedy jsou na TV Žitovlice (www.zitovlice.tv)
CARPE DIEM
Tu ne quaesieris, scire nefas, quem mihi, quem tibi
finem di dederint, Leuconoe, nec Babylonios
temptaris numeros. Ut melius, quidquid erit, pati.
seu pluris hiemes seu tribuit Iuppiter ultimam,
quae nunc oppositis debilitat pumicibus mare
Tyrrhenum: sapias, vina liques et spatio brevi
spem longam reseces. Dum loquimur, fugerit invida
aetas: carpe diem quam minimum credula postero.
Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět
jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou
věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá.
Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední
která teď omývá skály na pobřeží vlnami
Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání
na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas
nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost.